Přeskočit na obsah

Stefan Arczyński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stefan Arczyński
Narození31. července 1916
Essen
Úmrtí28. srpna 2022 (ve věku 106 let)
Vratislav
Příčina úmrtíboční srážka
Místo pohřbeníOropesa del Mar
Povolánífotograf
Oceněnímedaile Gloria Artis za přínos kultuře
Zasloužený kulturní aktivista
Zlatý záslužný kříž
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brazilka, 1963
Přístav Szytnica ve Vratislavi, asi 1968

Stefan Arczyński (31. července[1] 1916 Essen – 28. srpna 2022[2] Vratislav[3]) byl polský fotograf.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Německu v rodině imigrantů z Velkopolska, jako syn Wiktora [pozn. 1], státního úředníka, aktivisty Svazu Poláků v Německu a Heleny roz. Adamské (zemřela r. 1918).

O fotografii se začal zajímat v mládí, zejména o sportovní fotografii. Od roku 1934 se této profesi vyučil a poté začal pracovat v komerčním fotografickém obchodě v Essenu. Fotografoval na Letních olympijských hrách 1936 v Berlíně. V roce 1937 pracoval v Mönchengladbachu - společnosti, pro kterou dělal sportovní a divadelní fotografii.

Po vypuknutí 2. světové války byl povolán k Luftwaffe[5] a poslán do Francie; tam se zabýval rozvojem letecké fotografie. Později převelen k pěchotě, byl poslán na východní frontu na Ukrajinu. Také tam se nerozešel s fotoaparátem a fotografoval za války se SSSR. Zraněný u Stalingradu byl převezen do sovětské polní nemocnice a zajat v Lotyšsku. Otcova aktivita ve Svazu Poláků v Německu pomohla jeho propuštění.[6]

V roce 1946 po cestě přes polský tranzitní tábor získal polské občanství, nejprve odešel do Lubawky[1] v Dolním Slezsku a poté se usadil v Kamienné Góre, kde od roku 1948 provozoval fotografický obchod. V roce 1950 se přestěhoval do Vratislavi, kde na ul. Łokietka otevřel fotografický servis. V roce 1952 se seznámil s Lidií Cichockou, baletkou vratislavské opery; o dva roky později se s ní oženil.

Vyučoval fotografii ve Wroclawské fotografické společnosti a v roce 1951 se stal členem ZPAF[7]. Publikoval mimo jiné své fotografie dokumentující rekonstrukci Vratislavi a Dolního Slezska v nakladatelství Ossolineum.

Fotografoval pro obálky časopisů a pohlednice; fotografoval také umění - balet a divadlo. Řadu let spolupracoval s režisérem Henrykem Tomaszewskim[8], četné jsou i portréty, především manželky Lidie. Hodně cestoval po světě, kromě fotografií z různých regionů Polska má i snímky z mnoha evropských zemí a mimo jiné z Číny, Indie, Afriky a USA.

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
Samostatné výstavy (výběr)
  • Varšavský festival - Varšava; Wroclaw; Katovice; Švédsko – Vratislav (1956)
  • Moskva-Leningrad - Vratislav; Čínské střechy – Vratislav (1959)
  • Itálie – Vratislav; Chicago, USA (1958–1960)
  • Polsko - Chicago, USA; Retrospektivní výstava - Los Angeles, USA (1960)
  • Mrtvé stromy - Vratislav (1961)
  • Stromy - Vratislav; Lidé - Vratislav (1962)
  • Takhle jsem viděl Ameriku - Vratislav (1963)
  • Stromy a lidé - Galerie Kordegarda, Varšava (1964)
  • Stromy - Wroclaw (1971)
  • Fotografie - Freital, východní Německo (1972)
  • Dolní Slezsko - Drážďany, východní Německo (1973)
  • Děti na fotografiích Stefana Arczyńského - Muzeum města Vratislav (2004)
  • Stefan Arczyński, fotografie z let 1940–1996 - Sokołowsko (2004)
  • Vratislav děkuje stoletým - Vratislav (2008)
  • Ulice světa - Muzeum města Vratislav (2010)
  • Evropa ve fotografiích Stefana Arczyńského - Muzeum města Vratislav (2011)
  • Snímky z doby před půl stoletím - Galerie "Wydawnictwo", Vratislav 2012
  • 100 ze 100 – Městské muzeum, Vratislav (2016)[9]
  • Arczyński # 100. Fotografie Vratislavi - Muzeum Pana Tadeusze z Národního institutu Ossolińskich, Vratislav (2016)[10]

Ceny

[editovat | editovat zdroj]
  • Zlatý záslužný kříž (1977)
  • Zlatá medaile „Gloria Artis za přínos kultuře“ (14. července 2011)[11]
  • Stříbrná medaile „Za zásluhy o kulturu Gloria Artis“ (27. června 2006)
  • Odznak " Zasloužený kulturní aktivista"
  • Zlatý odznak „Zasloužilý o Dolnoslezské vojvodství“ (2016)

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • Umělecká cena města Vratislavi (1959)
  • Slezská kulturní cena - udělena vládou Dolního Saska (1992)
  • Vratislavská cena (2000)

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Dolnoslezský závod na výrobu elektrických strojů "Dolmel", 1968
    Dolnoslezský závod na výrobu elektrických strojů "Dolmel", 1968
  • Počáteční využití počítačů Odra 1003, Elwro, 1968
    Počáteční využití počítačů Odra 1003, Elwro, 1968
  • Průmyslová linka na výrobu elektronických zařízení Elwro, Vratislav, 1968
    Průmyslová linka na výrobu elektronických zařízení Elwro, Vratislav, 1968
  • Státní továrna na vagóny PaFaWag
    Státní továrna na vagóny PaFaWag
  • Vratislav, model hrdního komplexu, 1968
    Vratislav, model hrdního komplexu, 1968
  • Přístav Vratislav, 1968
    Přístav Vratislav, 1968
  • Loděnice Vratislav, 1968
    Loděnice Vratislav, 1968
  • Práce na vykopávkách, Vratislav, 1968
    Práce na vykopávkách, Vratislav, 1968

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Stefanův otec byl zatčen gestapem a popraven v roce 1940 stětím sekerou za své aktivity v polské komunitě.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefan Arczyński na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b Małgorzata Wieliczko. Dostupné online. 
  2. ↑ Zmarł Stefan Arczyński. Legendarny fotograf nie tylko Wrocławia (polsky)
  3. ↑ https://kultura.dziennik.pl/news/artykuly/8525371,stefan-arczynski-nie-zyje-nestor-polskiej-fotografii-106-lat.html
  4. ↑ Magda Podsiadły. Stefan Arczyński dziś kończy sto lat [online]. wyborcza.pl, 2016-07-31 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jego starszy brat Tadeusz w tym samym czasie służył w Wojsku Polskim i jako oficer brał udział w kampanii wrześniowej.
  6. ↑ Jego ojciec członek ZPwN, został oskarżony przez Niemców o przekazywanie informacji Polakom; skazany i stracony w 1940.
  7. ↑ Obecnie członek honorowy ZPAF Okręgu Dolnośląskiego z legitymacją nr 119.
  8. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-10-28. 
  9. ↑ Piękny jubileusz: 100 lat fotografika Stefana Arczyńskiego. www.wroclaw.pl [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (polsky) 
  10. ↑ Arczyński #100. Fotografie wrocławskie [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (polsky) 
  11. ↑ Złota Gloria Artis dla Stefana Arczyńskiego MKiDN - 2011. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (polsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Pryzmat : Pismo Informacyjne Politechniki Wrocławskiej. Styczeń 1999, nr 114 – Dolnośląska Biblioteka Cyfrowa, dbc.wroc.pl, s. 16-17 [cit. 2021-06-03] (polsky)
  • FOTOGRAF: Stefan Arczyński, Fotografia, artykuły, tutoriale, porad, obiektywni.com.pl [cit. 2021-06-03].
  • Moja Lidia, „Polska the Times – Gazeta Wrocławska”, 2008-08-08.
  • Fotografowie 1946-2006. Słownik biograficzny fotografów polskich, AdamA. Sobota, PawełP. Pierściński (red.), Warszawa: Związek Polskich Artystów Fotografików, 2006, ISBN 83-916405-8-2, OCLC 836629124 .
  • M. Palka, Wrocław utrwalony. Fotograf Stefan Arczyński, „Kwartalnik Pamięć i Przyszłość” 2012, nr 1 (15), s. 68-71.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stefan_Arczyński&oldid=23799144“